2. DÍL: Předurčená

6. září 2011 v 17:19 | Ms. X |  Předurčená



Večer jsem ležela v posteli, nebyla jsem ani trochu unavená, vždyť je mi 15! Chtělo se mi to vykřičet.
Najednou se otevřely dveře od mého pokoje, tu postavu jsem poznala. ,,Mami?'' Špitla jsem.
,,Zlato...no..babička je v nemocnici, měla infarkt, pojedu za ní, chceš taky?'' Řekla mamka se svěšenou hlavou.
Ani jsem neodpověděla, vyskočila jsem z postele a převlíkala se. ,,Počkám v předsíni.'' Houkla mamka když vycházela z pokoje. Já jsem popadla kabelku, hodila do ní mobil, peníze a byla připravená k odchodu...najednou vidím rudé světlo na stropě, koukla jsem se odkud vychází. Náhrdelník!..rychle jsem ho popadla, hodila do tašky a utíkala za mamkou.

Jely jsme do nemocnice, mamka mě jen uklidňovala že babička se výléčí...moc jsem ji nevnímala a přemýšlela o náhrdelníku. Musím od babičky zjistit co to bylo.
Po příjezdu jsem babičku uviděla...bledou, zesláblou s povadlými víčky. Mamka si s ní chvilku povídala a u toho mi naznačila abych vybalila tašku co přivezla. Na stolek jsem vyskládala knihy, pyžamo, župan, hygienické potřeby...

,,Chci mluvit s Brook..o samotě prosím.'' řekla babička. S mamkou jsme se obě zarazily. Mamka se zvedla a šla si pro kafe. Sedla jsem si k posteli a vytáhla náhrdelník. ,,Babi, chtěla jsem se tě zeptat..'' začala jsem. ,,Jsem ráda že si ho vzala...Brook, poslouchej mě. Jsem stará, ale ne poblouzněná, takže vše co řeknu budeš brát vážně, slibuješ?'' Koukla na mě výhružně. Přikývla jsem a s napětím čekala co ze sebe dostane. ,,Tohle je amulet, na světe jsou takové jen tři, ještě žlutý a modrý, dědí se ob generaci ve 3 nejmocnějších rodinách..ehm..ve 3 rodinách nejmocnějších čarodějů.''

,,Cože?? Ba-babi? co mi tím chceš jako říct?' Vykoktala jsem.
,,Tvoje maminka nic neví a ani se to nedozví, nesmí se to dozvědět nikdo!...Brook, zlato, nezbývá mi moc času, buď statečná..A nevzdávej se!'' Podala mi ruku ve které byl malý zmuchlaný papírek, strčila jsem ho do kapsy a celá nervózní pozorovala babičku. Najednou se jí spustil hrozný kašel, když se začal uklidňovat pomalu jsem si oddychla, ale najednou začala pípat obrazovka vedle ní, klesal jí pulz a to hodně rychle, přiběhly sestry a doktoři, vyhnali mě za mamkou která už nervózně přešlapovala na chodbě.

Čekaly jsem hodiny, když najednou přišel zklíčený doktor...,,Je mi líto.''
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sardulinka Sardulinka | 6. září 2011 v 17:23 | Reagovat

Pěkné, taky moc pěkný dess =)

2 Kwikky ♥ Kwikky ♥ | Web | 6. září 2011 v 17:30 | Reagovat

tá fokta je úžasná ! :) máš strašne nádherný blog ! :*

3 Shira Elizabeth Feux Shira Elizabeth Feux | Web | 7. září 2011 v 19:44 | Reagovat

těším se, jak to bude pokračovat ^^

4 anis-diy anis-diy | Web | 9. září 2011 v 10:26 | Reagovat

prosím, nepozastavuj povídku, pokračuj dál :) je super!

5 Crazy :P Crazy :P | 13. září 2011 v 17:35 | Reagovat

Pokřačuj ;) Máš talent ! A toto moc lidem neříkám ! :)

6 A.I.L. A.I.L. | Web | 15. září 2011 v 21:52 | Reagovat

Píšeš moc hezky :) Taky ráda píšu, jen nemám moc odvahu to dávat na blog, protože už několikrát se mi stalo že mi někdo psal že to jsem určitě nepsala já a že jsem to někde ukradla :D No nic, ty v tom určitě pokračuj :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama