4. DÍL: Jiná, ale svá..

15. srpna 2011 v 15:30 | Ms. X |  Jiná, ale svá..


Zaklapla jsem knížku, usmála se... ,,Nic mami.''
,,To ti teda nežeru, máš tu řasenku až na krku.'' Řekla a zavřela dveře. Sedla si ke mě na postel...,,Lilli, miluju tě a když se trápíš ty, trápím se i já. Ať se děje co se děje, taťkovi to neřeknem, jen mi pověz co je špatně.''
Chvíli jsem váhala, zda jí to říct, nebo ne. ,,Fajn, ale nikomu to říkat nebudeš, ani to řešit!''... Mamka kývla. ,,Na škole je jeden kluk, Stanley. Nemá mě rád, víš... jednou jsem se mu postavila, od té doby je na mě hnusnej, dneska jsem na něj řvala, protože otravoval Viollet, počkal si na mě a s kamarádama mě zmlátili...Ale mami, já se o sebe postarám sama. Hlavně se neboj.''
Mamčin zaražený výraz, vystřídal pláč.

,,Neboj?... Neboj?!! Lilli, tohle bych měla nahlásit policii a jít za ředitelem.'' Řekla ustaraně.
,,Ne! Mami to ne! Prosím, jen mi dej týden, jen týden...já to urovnám, nechci do toho tahat ještě tebe.''
Mamka si povzdechla...,,Máš 3 dny na to abys to urovnala, jestli tě uvidím znovu se zraněním, jdu za ředitelem.''
,,No fajn...'' otráveně jsem kývla. Mamka mi dala pusu na čelo a odešla.
Samozřejmě po 2 minutách jsem ji slyšela jak se o tom baví s taťkou. Najednou bylo ticho...hned mi bylo jasný co se děje. ,,5, 4, 3, 2, 1''.. odpočítávala jsem si v duchu.
,,Lillian!!!'' Otevřely se dveře a táta vztoupil. ,,Brouku, mamka mi všechno řekla, nebudu ti dělat kázání, jen ti něco řeknu.. V životě narazíš na hrozně moc takových lidí, ale něco ti povím..jsou takoví, protože mají z něčeho strach, zjisti z čeho a postav se jim. Mimochodem, kdyby se útok opakoval znova, přijď za mnou.. Seženu někoho kdo mu dá přes hubu.'' Zasmál se a mrknul na mě svým lišáckým pohledem.. ,,Dík tati.'' Usmála jsem se... táta je v tomhle pohodovější než mamka, nikdy tolik nejančí, hned jak odešel jsem popadla knihu, protože jsem se opravdu potřebovala naučit na test, bylo mi líp a už jsem se tolik nebála dalšího dne ve škole..

Bylo ráno. Vstala jsem a šla se oblíct, jako každý den jsem zkoumala svoji postavu před zrcadlem... Sakra! Po těle mám hrozně moc modřin. Namalovala jsem se a vlasy si trochu upravila aby zakrývaly tu ránu. Popadla jsem tašku a vyrazila do školy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Veru Scarllet Veru Scarllet | Web | 15. srpna 2011 v 15:32 | Reagovat

Tak to je krásně napsaný :-)

2 Boža :) Boža :) | Web | 15. srpna 2011 v 15:37 | Reagovat

jsem ráda že to nakonec rodičum řekla..a jsem zvedava co bude v dalsím dile :) ..

3 Aika* Aika* | Web | 15. srpna 2011 v 15:37 | Reagovat

Pěkně napsané :)

4 Boža :) Boža :) | Web | 15. srpna 2011 v 15:41 | Reagovat

není zač ...... možna s tebe bude někdy dost dobrá spisovatelka...

5 Boža :) Boža :) | Web | 15. srpna 2011 v 15:45 | Reagovat

tak to je skvělé ..jestly nakou knihu někdy vydáš ,určitě si ji přečtu :)

6 Boža :) Boža :) | Web | 15. srpna 2011 v 15:52 | Reagovat

neděkuj :)

7 anis-diy anis-diy | Web | 15. srpna 2011 v 17:25 | Reagovat

je to fakt super, mám ráda tu povídku :) Jseš dobrá v tom psaní :)

8 ps-rosien ps-rosien | Web | 15. srpna 2011 v 19:44 | Reagovat

Budu se opakovat, ale pěkný, pěkný, pěkný!:-)) Sice tuším, že bude se Stanlym happyend, ale třeba mě překvapíš:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama